Třetí let: do San Diega,přestupy Paris a Houston.
V červenci bylo velké stěhování z Mountain View do San Diega.
O San Diegu jsem hledala informace na internetu a našla jsem Clarka, Afroameričana, naturistu, který hledal turistické informace o Česku.Naše emaily byly stručné, mojí angličtinou se bavil. Domluvili jsme si setkání. A stejně jako Arlene byl nečekaně přátelský, ukázal mi v San Diegu svoji oblíbenou pláž, hospodu i kino. Na zimu k sobě pozval maminku, přiletěla z Detroitu a oslavili její 90.narozeniny. Znala se s Nat King Colem,žila v Chicagu i v New Orleans. Není to stařenka, vede kurzy šití, nepotřebuje brýle, používá počítač.
S vnoučátky jsme si užívali jejich poslední bezstarostné dny před nástupem do školky. Do školky si chodili hrát a nakonec jsme je tam podle opustili. V lednu jsme letěli na 5 dní na Hawaii - ostrov Oahu. Splnil se mi sen, nechtělo se mi odjet.
Druhý let: do San Franciska,přes Londýn.
Stýskalo se mi. A když jsem našla na internetu výprodej letenek, možná jsem byla první zájemce.S kočárkem pro dvojčata jsme jezdili na výlety, do San Franciska, Monterrey, Los Gatos...
Jezdili jsme kolem Computer History Museum v Mountain View, kolem budov s nápisy Adobe Sysems,eComputer,eBay,Electronic,Arts,Google, Hewlett-Packard,Intel,Logitech,Maxtor,nVidia,Oracle,Sun Microsystems,Symantec,Yahoo...
První let: do San Franciska,přes Londýn.
Začala jsem se doma učit anglicky, abych si mohla přečíst zákazy a nařízení. Něco přečtu a s pomocí slovníku i napíšu, ale mluvit neumím.V autě cestou na letiště se po dlouhé době ozvala MOJE krční páteř a migréna.V letadle jsem blokovala toaletu až do konce letu.Nabízený aspirin jsem odmítla, kvůli alergii. Moje sousedka vlevo se o mě starala, objednávala mi vodu...Arlene, Američanka s polskou babičkou, se vracela z Německa. Byla na návštěvě syna, který si v Německu dělal doktorát. Byla milá, přátelská, otevřená. Uměla pár frází německy, asi jako já anglicky.Přesto jsme si povídali.
Já jsem letěla taky na návštěvu, malému vnoučkovi Lucasovi se měla narodit sestřička a babička nemohla chybět. Po narození Verunky jsem Arlene zavolala, větu jsem se nejdříve naučila. A Arlene se opět zachovala jinak, než jsem podle našich doporučení očekávala. Přijela svým sporťákem do M.V. podívat se na Verunku,přivezla všem drobné dárky a já ji pozvala do restaurace na oběd.I ostatní Američané byli velmi zdvořilí a ohleduplní, děti mají všude přednost. Na českou agresivitu jsem brzy zapomněla a po návratu jsem si dlouho nemohla zvyknout.
Copyright 2006, CosmoFarmer.com